Jsem něžný,jsem krutý.........jsem život.

Listopad 2013

Stín vzpomínek- 4.kapitola

26. listopadu 2013 v 0:13 | Alice |  Stín vzpomínek
Kolem byla tma. Netušila jak, ale nějak v ní viděla. Kráčela tou temnou stezkou a vyděšeně se rozhlížela kolem. Nevěděla, co ji na tom tolik děsí. Cesta byla pokrytá jemným prachem, který se tu a tam zvedl, když zavál vítr. Neviděla moc dopředu, ani do stran. Kdykoliv se otočila, cesta za ní mizela v další tmě. Stromy kolem byly vidět jen jako podivné rozmazané stíny. Tu a tam se mezi nimi něco mihlo. Elfka zrychlila krok. Tohle místo ji děsilo. Něco ji jistě sledovalo. Pronásledovalo ji to. Plížilo se to za ní v temnotě. Náhle někde v dálce před sebou uviděla světlo. Netušila, jestli je vydává pochodeň, lampa nebo okno nějakého stavení. Teď už jasně slyšela šepot. Zlý, děsivý šepot. Ty věci se přibližovaly. Nedokázala určit, z které strany přichází. Zdálo se, jako by ty bytosti byly všude kolem. Elfka se dala do běhu. Světlo před ní stále zářilo, ale z nějakého důvodu bylo stále daleko. Dívce do očí vyhrkly slzy. Natahovala ruku v naději, že tím dostane trochu blíže. Nepomohlo to. Už nebylo možné ani pořádně popadnout dech, přesto ji něco nutilo běžet dál. Najednou ji něco chytlo za nohu. Elfka se otočila a spatřila jednu z bytostí, jak ji drží za nohu. Bytost vypadala jako elf. Další jako troll. Následující postava byla zase člověk. A další elf. Vyděsila se. Všichni měli několik společných rysů. Všichni měli černou pokožku a žádnou tvář. Dokonce ani nevypadali nijak hmotně, spíš jako... stíny. I tak ji ovšem teď v běhu jedna z nich chytila za nohu a trhla. Dívka nedokázala udržet rovnováhu a s výkřikem spadla do prachu na zemi. Snažila se vstát, ale bytosti se na ni sesypaly. Dusily ji, drásaly jí kůži, když tu náhle některé z nich zaječely a zmizely. Ostatní se okamžitě zastavily a hleděly do okolí. Ze tmy nečekaně vystřelila ruka. Temně fialová ruka, stejně nehmotná jako oni, která v mžiku chytla jednu z postav a přetrhla ji na dva kusy. Ty poté dopadly na zem a se syčením se vypařily. Ostatní bytosti ihned elfku pustily a začaly na nově příchozí syčet. Dívka neviděla, co to je, ale bytosti se po chvíli vztekání a zastrašování prostě vzdaly a zmizely v temnotě okolí. Elfka natáhla ruku dopředu. Něco ji ovšem znova chytilo. Temně fialové nehmotné ruce se zaměřily na ni. Cítila, jak se ovíjí kolem jejího těla jako had. Z nějakého důvodu na ni neútočily, ale i tak cítila neskutečný strach.
,,Neboj se." zašeptala bytost podivným hlasem.
Avelion otevřela oči a prudce se posadila na posteli. Těžce lapala po dechu, ruce se jí třásly ještě chvíli po probuzení. Byl to... jenom sen. Opět spala ve věži v pokoji pro hosty, opět se probudila do zamračeného dne. Hlava dopadla zpátky na polštář, ale strach ze snů byl větší, než touha znova se nechat uspat zamračeným počasím. A vlastně už ani spát neměla. z pohledu na okno nebylo jasné, kolik je hodin, jistě však už ale byl den. Pravděpodobně později, než ráno. Avelion se protáhla v posteli jako kočka. Poté se zvedla a rychle se nasoukala do oblečení. Cesta dolů už nebyla tak děsivá- po bolesti hlavy nebo malátnosti nebylo ani stopy, dokonce se zdálo, jako by mezi mraky občas i probleskl paprsek slunce.
,,Dobré dopo... ráno." přivítal ji elf, aniž by se přitom otočil od plotny. Jeho si ze včerejška také pamatovala. O chvíli později se konečně otočil a v rukou nesl talíř vajíček, pravděpodobně už studených vzhledem k času, kdy vstávala. Znova se usmál, položil talíř na místo, kde včera seděla a ihned se vrátil zpátky k plotně. ,,Takže vy tu budete pracovat jako léčitelka?" ozval se od plotny. Avelion si sedla na místo a okamžitě do sebe začala cpát jídlo na talíři.
,,Něco přece dělat musím." zazubila se mezi sousty. Malan se znova otočil a jeho tvář se rozjasnila, když viděl, jak rychle elfka spořádala celou porci.,,No to je dobře." pokračoval ,,Léčitelku už tahle pevnost potřebovala jako sůl. Jinak já jsem Malan. Malan Dawnstar. Jsem tu majordomus. Jestli chcete přidat, stačí říct." ukázal na vymetený talíř. Avelion se trochu zastyděla za svůj hlad a jenom zakroutila hlavou. ,,Já jsem Avelion."

4. kapitola

19. listopadu 2013 v 13:06 | Alice
4. kapitolu zatím najdete jen na oficiálním fŕu Elrendar keep.
Na komentáře se soutěžemi prostě neodpovídám a myslím si, že se nehodí psát takový pitomost ke kapitolám. Tenhle článek taky smažu a hodím sem další kapitolu až budu mít jistotu, že se mi sem nenahr nemilion lidí, co potřebujou někde zahlasovat. To je něco co opravdu dělám jenom pro SB a těch zas až tolik není :-P